|
|
Urbární rejstříky arcibiskupského panství Týn nad Vltavou 1719-1723
HRBKOVÁ, Kristýna
Tato bakalářská práce se zabývá urbáři vltavotýnského panství v letech 1719 až 1723. Zahrnuje obecnou definici urbářů jakožto důležitých historických pramenů a zároveň detailně popisuje, zkoumá a porovnává urbáře vltavotýnského panství z diplomatického hlediska. Dále práce popisuje historii, vývoj a hospodářskou situaci panství v raném novověku. Součástí práce je edice urbáře z roku 1719 a tabulky obsahující souhrnný přehled odvedených úroků na panství. Tyto údaje jsou převzaty z urbářů nebo z literatury.
|
|
|
Hospodaření tří generací rodu pánů z Pernštejna v průběhu 16. století
Síč, Jan ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
Hospodaření tří generací rodu pánů z Pernštejna v průběhu 16. století Ve své práci se zabývám způsobem hospodaření šlechtického rodu pánů z Pernštejna v průběhu 16. století. Na příkladu tří generací se pokouším ukázat tradiční formy šlechtického podnikání i pokusy o nové způsoby finančního zisku. Opírám se při tom o údaje šestnácti urbářů pernštejnských panství, ve kterých se odráží pohled předního aristokratického rodu na vlastní aktivní přístup k hospodářskému dění na velkostatcích. Ve studii se postupně věnuji dějinám rodu pánů z Pernštejna od jeho počátků do závěru 16. století. Následně se zabývám tradičními formami feudálního zisku i modernějšími způsoby, které se začaly uplatňovat na přelomu pozdního středověku a raného novověku. Pozornost poté věnuji urbářům i vývoji jejich studia. Dále pak pomocí dochovaných urbářů popisuji hospodářskou situaci na osmi pernštejnských panstvích. V závěrečné příloze uvádím všechny lokality, které jsou v sledovaných urbářích uvedeny. Celkově hodnotím velkostatky jako zastaralé a málo výnosné. Vlastní zájem Pernštejnů v této oblasti pak vidím jako minimální. Obojí vedlo k finančnímu krachu rodu, který patřil po určitou dobu k politické i majetkové špičce české raně novověké aristokracie. Klíčová slova: raný novověk, šlechta, hospodaření, velkostatek, urbáře
|
|
|
Telč v 17. století
MAREČEK, Jakub
Za téma své bakalářské práce jsem si vybral historii města Telče v 17. století. Tuto dějinnou epochu jsem si vybral hlavně z toho důvodu, protože jí v dosavadním výzkumu dějin Telče bylo věnováno méně pozornosti. Nejprve zhodnotím práce, které byly k Telči dosud napsány. Pokusím se zhodnotit, jak je jejich autoři pojali, které dějinné období města považovali za dobu největšího rozkvětu a jejich pohled na město v 17. věku. Následně Telč zařadím do městské sítě v raném novověku a porovnám její velikost nejen s městy a městečky telčského panství, ale rovněž i s velikostí městského osídlení v Čechách a na Moravě. Následně představím jednotlivé členy z rodu Slavatů a jejich vztah k městu. Po nich se zaměřím na dopady třicetileté války na město a situaci po ní. V závěrečné kapitole na základě dochovaných pramenů zrekonstruuji podobu městské správy, její fungování a vztah k zámecké vrchnosti.
|
host ::
RSS.